Sonet Atomová duše

V nekonečnu se atomy chvějí,
jak listy větru v tiché modlitbě,
čas tiše plyne v svém věčném ději,
v kapkách se zrcadlí v nekonečně.

Každý z nás má v sobě celý vesmír,
hvězdy v nás hoří jak v dávném chrámu,
v tichosti bytí se rodí prostor,
v srdcích se ozve zvuk němého plamenu.

Klid jako lotos se v duši rozvíjí,
ve světle poznání mizí i stín,
vše v kruhu tančí, vše v sobě ukrývá,

pravdu, že nic není prázdné a zlé.
Jsme prach i hvězdy, jsme pouhá kapka,
a přesto celý svět v nás se skrývá.